JIŘÍ ZIMOLA
Hejtman Jihočeského kraje

Publikováno: 23. 1. 2012

Kategorie: Životní prostředí

Rubrika: Blog

Hornorakouský radní pro životní prostředí Rudi Anschober v Linci kritizoval před několika dny na tiskové koferenci zátěžové testy, které ve svých jaderných elektrárnách provedly ČR a SR. Šlo podle něj jen o „pilulky na uklidnění“, protože reaktory v ČR a SR podle něj ve skutečnosti budí „vážné obavy". Prohlášení hornorakouského politika je jen další snahou rozdmýchat problém, který v posledních letech prakticky zcela utichl.

---

Hornorakouský radní pro životní prostředí Rudi Anschober v Linci kritizoval před několika dny na tiskové koferenci zátěžové testy, které ve svých jaderných elektrárnách provedly ČR a SR. Šlo podle něj jen o „pilulky na uklidnění“, protože reaktory v ČR a SR podle něj ve skutečnosti budí „vážné obavy". Prohlášení hornorakouského politika je jen další snahou rozdmýchat problém, který v posledních letech prakticky zcela utichl. Hornorakouská vláda po někdejších blokádách a ostrých vyjádřeních musela uznat, že česká strana dodržuje dohodu z Melku i v době, kdy už o bezpečnosti jaderných elektráren na českém území téměř nikdo nepochybuje díky jejich bezproblémovému provozu.
Otázkou tak zůstává, proč někteří hornorakouští politici kritizují pouze šest českých, respektive dva temelínské reaktory, a nikoli žádný další ze zbývajících 137 jaderných reaktorů provozovaných v Evropě.

Zdá se, že někteří politici za naší jižní hranicí ani o konkrétní výsledky hodnocení zátěžových testů nestojí a své závěry činí sami a dopředu bez potřebných odborných podkladů.  Informace o průběžných hodnoceních bezpečnosti Temelína, včetně aktuálního dění na elektrárně, už přitom dostávají Rakušané od Melku pravidelně. A nejenom oni. Vzájemná důvěra a dlouhodobě dobré vztahy elektrárny s jejím okolím a politickým vedením kraje jsou totiž také založeny na otevřené informovanosti a pravidelných setkáváních, kde jsou všechny důležité záležitosti projednávány.
A provedené zátěžové testy? Ty mají stejná kritéria pro přezkoumání bezpečnosti všech 143 jaderných reaktorů v Evropské unii.  Jejich cílem je ověřit, že všechna evropská jaderná zařízení jsou připravena na nečekané události, jako byla havárie v japonské Fukušimě. Evropská komise by měla svou závěrečnou zprávu předložit po expertním projednání se všemi jadernými dozory jednotlivých států až v polovině roku. Pofukušimské zátěžové testy navíc nejsou ani žádným průlomem do již existujících bezpečnostně-kontrolních mechanismů. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová ostatně v této souvislosti konstatovala, že proces hodnocení bezpečnosti elektrárny je kontinuální a zátěžové testy jsou jen jedním z dílků skládačky.

Připomeňme si jen v souvislosti s novými politickými aktivitami v Rakousku, že toky peněz pro české i rakouské odpůrce Temelína vláda Horních Rakous prakticky uzavřela už před dvěma roky. Své místo opustil dlouholetý vůdce odporu proti Temelínu, kdysi pověřenec hornorakouské vlády pro jaderná zařízení v sousedních zemích Radko Pavlovec. Ten nový, Dalibor Stráský, ustanovený minulý rok, tak po čase dostává impuls a zelenou  k zahájení otevřeného boje proti české jaderné energetice a zejména Temelínu. Na české straně tak jen asi dočasně utichly „ekologicky komerční“ hlasy ekologických sdružení pod vedením Jihočeských matek, Sdružení v havarijní zóně JE Temelín, OIŹP a dalších. Pro ekology, které dlouhé roky živil odpor proti Temelínu, bylo přerušení penězovodu velmi bolestné. Jen s obtížemi totiž hledali a hledají nové zdroje na financování svých aktivit. Podobné je to i s některými hornorakouskými politiky, které vlna odporu vůči jádru kdysi vynesla na samý vrchol jejich politické kariéry. Aktuální prohlášení Rudiho Anschobera je tak jen opakovaným a tradičním pokusem o obnovení už utichlých sporů ve snaze opětovně získat postupně se rozplývající podporu voličů ve svém regionu.

Argumenty a stále stejné pozitivní názory odborníků na kvalitu jaderné bezpečnosti ale snahám hornorakouských politiků příliš neprospívají. Závěry z více než dvou desítek odborných posouzení bezpečnosti Temelína totiž vždy konstatovaly, že je vše v pořádku. Nakonec i z nedávno zveřejněné zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) vyplývá, že Česká republika patří z hlediska zajištění bezpečnosti „jádra“ mezi tři nejlépe hodnocené země na světě a náš jaderný dozor má dlouhodobě v odborných kruzích v Evropě i ve světě dobré jméno. Průzkumy veřejného mínění navíc ukazují, že Češi rozvoj jaderné energetiky podporují a tento trend má vzrůstající tendenci. Možná si více než dříve řada lidí uvědomuje, že v době ekonomické krize eurozóny je odklon od jádra popřením základních parametrů ozdravného procesu. Ceny energií rostou, stejně jako zadluženost států i jejích obyvatel. Drahá a dotovaná takzvaná zelená energie z větrníků, fotovoltaických elektráren, či spaloven biomasy, rozvoj ekonomiky nezrychlí, ba právě naopak. Jen zachování rozumného podílu „jádra“ v energetickém mixu  v našich geopolitických, geografických i surovinových podmínkách nám dlouhodobě i z pohledu ochrany přírody může pomoci zajistit rozvoj ekonomiky celé země při rozumné ceně elektřiny.

Jiří Zimola, jihočeský hejtman