Publikováno: 11. 1. 2012
Kategorie: Domácí politika
Rubrika: Aktuality
Listopadová výměna na postu ministra průmyslu a obchodu oddálila projednávání aktualizované Státní energetické koncepce, která pochází z dílny právě tohoto ministerstva. Koncepce měla být původně připravena k vládnímu projednávání do konce roku 2011, ale nový pan ministr Kuba požádal o čas k seznámení se s tímto zásadním dokumentem. Pokud avizované odložení povede k tomu, aby byl tento důležitý materiál, který bude určovat vývoj naší energetiky v několika následujících desetiletích, v podstatných směrech přepracován, jednoznačně toto zdržení vítám.
Považuji totiž budoucnost vývoje české energetiky a zpracování dlouhodobé energetické koncepce za velmi vážné téma, které musí být řešeno především racionálně, nikoli pod uměle vytvořeným časovým tlakem nejrůznějších zájmových skupin. Energetická koncepce musí být postavena na vyváženém energetickém mixu, který zajistí stabilní a dostupnou cenu elektřiny. Hledání optimálního řešení musí být zároveň v souladu s ochranou životního prostředí, nikoliv za cenu jeho nevratného poškozování. Toto představuje základní východisko, které musíme respektovat.
Jsem přesvědčen, že v současné situaci nelze po vzoru některých sousedních států zcela rezignovat na jadernou energii. Ta představuje stále nenahraditelnou součást energetického mixu k zajištění potřebné stability a energetické soběstačnosti. V našich poměrech a s ohledem na mnoho dalších faktorů je nereálné postupovat po vzoru Německa a Rakouska a zcela se odklonit od využívání tohoto zdroje energie. Dokonce i v samotném Německu se začínají objevovat informace, že přechod nebude tak hladký, a to z důvodu dluhové krize eurozóny a složitého finančního zajištění budování nových energetických projektů, které by měly jádro zcela nahradit. Proto bychom měli hledat vlastní kompromisní řešení vyhovující našim podmínkám a reálným možnostem, kdy bude přiměřené využití jádra doplněno o zdroje další.
Za správnou cestu považuji trvalou podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie a na druhé straně postupné utlumování zdrojů neekologických. To musí být ovšem prováděno citlivým způsobem a přiměřeným tempem, které co možná nejméně zatíží peněženky českých občanů. Nemůžeme chtít změny ze dne na den, ale zároveň nemůžeme ignorovat evropský trend zvyšování podílu obnovitelných zdrojů a závazky, ke kterým jsme se v této souvislosti přihlásili. Dle Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje, který schválila vláda v srpnu 2010, jsme se do roku 2020 zavázali pokrýt 13,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. To je dokonce mnohem méně, než je průměr EU, který činí 20 procent. Pro zajímavost v současné době jsme na 8 procentech.
Utlumovat podporu obnovitelných zdrojů energie, jak například zaznívá z úst Aleny Vitáskové, předsedkyně Energetického regulačního úřadu, je dle mého názoru jednoznačným krokem zpátky. A jde zcela proti plánům EU. Evropská komise v prosinci loňského roku představila energetický plán do roku 2050, který počítá s neustálým navyšováním obnovitelných zdrojů, které by se měly stát středem energetického mixu a dosáhnout úrovně 55 procent. Zda bude tento plán naplněn a skutečně se podaří dosáhnout stanovené výše, je věcí jinou, ovšem vydat se úplně opačným směrem považuji za zcela nesmyslné.
Vytvoření optimálního energetického mixu, ohleduplného k životnímu prostředí, musí jít ruku v ruce s řešením zásadního problému, se kterým se v současnosti potýkáme, a to s celkově vysokou spotřebou energie a nutností zvýšení energetické efektivnosti pomocí zelených inovací a moderních technologií. Jen tak zajistíme stabilní energetické prostředí.
Jiří Zimola, stínový ministr životního prostředí
© Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje [www.jirizimola.cz]